Jaké to bylo?
Jednoduchá otázka, již slýchá jistě každý, kdo tam byl od těch, kteří tam nebyli ...
Jednoduchá odpověď asi neexistuje, individuálních odpovědí bude spousta podle toho, co kdo očekával, pro co si o víkendu 16. a 17. září přijel či přišel.
Jinak odpoví ten, kdo se účastnil soutěže, jinak ten, kdo přijel na konferenci, jinak ten, kdo se přijel potkat s těmi, kdo trpí podobnou diagnózou, tedy včelař, jinak ten, kdo přišel ochutnat unikátní kolekci medů ... Zkusme si to trochu popsat a nabídnout několik úvah k budoucí debatě.
Za sebe mohu říci, že to byla veliká zkušenost, pocit dobré práce, překvapení z rozsahu, do jakého se původně skromná akce dostává, radost z fajn setkání, diskusí, nápadů i kritiky, tedy naděje do budoucna, že se ten nápad stane tradicí. Nemůžeme se rovnat londýnské National Honey Show, jež se konala už po osmdesáté šesté (http://www.honeyshow.co.uk/), ale to chce „jen“ chuť, trpělivost, zkušenosti, čas a ... :-D. Snad to vše bude ... Snad se i náš Med roku stane tradicí s čím dál delšími vousy, ale v čím dál modernějším a užitečnějším hábitu ...
Soutěž medů
Od té se vše vlastně odvíjelo. Těší stále rostoucí počet účastníků i vzorků medu. Letos jich bylo 153. V laboratoři vyhovělo 121 vzorků, nevyhovělo 31 kvůli překročenému obsahu vody nad 18 %, 2 pak kvůli překročení hranice pro HMF. Zajímavé bylo, že pro vyšší obsah vody musely být vyřazeny některé vzorky pastovaného medu. V diskusi se pak došlo k závěru, že i při pastování je třeba dávat pozor na to, aby med, který je velmi hygroskopický, nemohl přijímat vzdušnou vlhkost, což se při neodborném pastování může stát.
Komise posuzující vzorky, které prošly po analýze v laboratoři do soutěže, měla letos 26 členů.
V SVÚ v Olomouci, který se testování vzorků přihlášených do soutěže ujal, se testovalo víc parametrů než obvykle (obsah vody, vodivost, HMF, kyselost, aktivita diastázy). Jistě bonus pro účastníky soutěže.
Příjemným zjištěním je růst kvality etiket. Zjednodušují se, nejsou přeplácané „lidovou tvořivostí“ a údaji, moc pěkné jsou ty, které dělají děti. Zaujalo jich spousta, zvláště bych vyzdvihl jednu retro, která evokovala med z Jednoty z dob, kdy ještě panovala doktrina povinného výkupu a kdy i medvědi chodili na med do Jednoty ... Byla skvělá. Ale takových byla řada ...
Ukázalo se, že vysoko hodnocené medovicové medy jsou rozptýleny do všech krajin naší země, ale ukazují se jisté charakteristiky a typické lokality. Např. Valašsko nebo Brdy.
Pokud jde o květové medy, pak u jednodruhových je to podobné. Je ostatně dobře známo, že na jižní Moravě „omamně kvetou akátové háje“ (řečeno slovy básníka Jana Skácela), valašský lipový med už má také svou pověst ... Ale překvapivě se objevily i oblasti další, např. Mělnicko či znovu Brdy.
A teď co napsat o vícedruhových květových? Dalo by se to odbýt informací, že to dopadlo skoro stejně jako v minulých letech. Opět triumf medů z Prahy. Opět Ing. arch. Dagmar Šormová jakožto vítězka celková i vítězka této kategorie. Ale vždyť i další dvě místa obsadily medy z Prahy! A v anonymním hlasování návštěvníků opět drtivě zvítězil další med z Prahy, tentokrát ten, jenž nebyl mezi porotou oceněnými. V té dlouhé řadě vzorků k ochutnání bylo v téhle sklenici daleko nejméně a bylo to vidět na první pohled. Prostě chutnal a byl o něj největší zájem.
Navádí to k úvaze, zda je vlastně fér srovnávat medy z Prahy (či možná obecněji i z větších měst) s medy z ostatních lokalit. Ve městech je systémově prostě jiná situace, zdroje snůšky jsou jiné a mnohem rozmanitější a snůška je kontinuální, protože strategie vychází ze záměru, že by pořád mělo něco kvést a tahle strategie má institucionální podporu. Tohle inspiruje k dalším debatám ...
Zásadní ale otázka pak je, zda se medy z „běžné“ české či moravské krajiny vůbec mohou porovnávat s medy vzniklými za takových „zvýhodněných“ podmínek. Zda je to vůbec vůči nim a vůči jejich producentům fair ... De facto totiž v této kategorii asi nemají moc šancí. Berte to ale jen jako můj názor ...
Zajímavé bylo naopak, jak se oceněné květové pastované medy pěkně rozprostřely po krajích zemí někdejší Koruny české ...
Výsledky soutěže Med roku 2017 jsou k nahlédnutí na adrese:: http://www.medroku.cz/Vysledky.aspx
Řízené degustace
K soutěži medů logicky patří i řízené degustace. Probíhaly v sobotu i v neděli. A setkaly se se značným zájmem příchozích. Na starosti si je letos vzal kolega Michal Počuch, jemuž patří zvláštní poděkování.
Odborná konference
Její téma (Krajina pro trvale udržitelný chov včel) bylo zvoleno po obsáhlé diskusi a odráží aktuální problémy oboru, zejména diversitu pastvy pro opylovatele v naší krajině, což má vazby i na úvahy o jejich zdravotním stavu, poklesu imunity etc.
Téma tedy po výtce aktuální, navíc nabízelo zajímavé přednášky. Žel se stalo to, že na některé nedošlo. Je to rozhodně škoda, jakkoli důvody byly různé a pochopitelné. Výpadnutí zajímavých témat a přednášek je určitě škoda. A nejen proto, že účastníci na ně přijeli i z daleka. Nabízí se otázka, zda by pro takové případy nebylo dobré mít v záloze připravené další lektory a témata.
Úvod konference byl tedy poněkud rozpačitý. Snad rozpaky rozehnalo aspoň obsáhlé představení nově vydaných publikací: Včelařství II (P. Texl a L. Matela) a Včelkovánky -Včelí den (J. Matl), což jsou omalovánky pro nejmenší otevírající základní existenciální problém, totiž jak je někdy těžké být včelkou, zejména pak létavkou. Padla i pozvání na nadcházející akce a nejnovější informace z dění v oboru.
Nemocného Radima Lokoče, jenž měl představit téma Bohatství sadů, zastoupil L. Matela velmi zajímavým výkladem o starých odrůdách ovocných stromů a jejich putování v historii Evropy či o významu starých stromů v krajinotvorbě. Jde přece o stromy pěstované jiným stylem a na jiném principu, než jsou současné principy rychlého zisku a efektivity.
Pokusme se nyní resumovat uskutečněné přednášky.
RNDr. Milena Moyzeová z Ústavu krajinnej ekológie SAV představila téma zpracované spolu s kolegyní Janou Špulerovou: Význam a úžitky včiel pri výskume ekosystémov a krajiny.
Je to téma velmi cenné a po výtce aktuální. Krajinná ekologie je založená na interdisiplinaritě a ve výzkumu nabízí velmi aktuální témata. Výsledky je pak možno využít jako podklady pro práci těch, kteří rozhodují o zásadních rysech správy věcí veřejných. Ať už jde o politiky státní či regionální, nebo třeba o správce určitých území. Ve výzkumu se kromě ryze odborných faktorů vyhodnocují i taková témata, jako je např. estetická a rekreační funkce krajiny (zážitky, zdravotní benefity), produkční, regulační a ekosystémové typy služeb (kaskádový model ekosystémových služeb). Ale pozor: funkce a služby nejsou totéž ...
Zkoumá se řada témat, např. zadržování vody v krajině, problematika záplav, měnící se klimatické podmínky, využití vegetace, její druhové složení, způsob a intenzita hospodaření, stresové faktory prostředí. Existuje koordinovaný výzkum v řadě zemí Evropy, na němž se slovenští kolegové aktivně podílejí. Výzkum probíhá ve vytipovaných lokalitách a přináší cenné výsledky, hledají se cesty, jak dospět k ekologické stabilitě jednotlivých území..
A tu je pak také logické ptát se po úloze včel v ekosystému, po významu včel či včelařství pro poskytování ekosystémových služeb. Provádí se podrobné hodnocení počtu včelstev v různých lokalitách regionu a sleduje se při tom řada parametrů. Akcent je na opylovací službu, která výrazně pomáhá zvyšovat úrodu, ale také na význam pro produkci potravin, medu, vosku, propolisu etc. jejich využití v potravinářství, lékařství, kosmetice ...
Vznikají četné lokální občanské iniciativy zabývající se systémovými problémy, např. otravami včel.
Bronislav Gruna se ve své přednášce věnoval medonosným rostlinám z pohledu dostatku včelí pastvy. Soustředil se především na nektarodárné lesní dřeviny. To proto, že na rozdíl od zemědělských ploch, které se během sezon (pokud jde o snůšku) mění vlivem ekonomiky, dotací atd., zůstávají lesní plochy v tomto ohledu daleko stabilnější, jejich zásadní změny se odehrávají spíše v horizontu desítek let. Les je tedy mnohem stabilnější jednotka z hlediska snůšky.
Došlo pak na jednotlivé zdroje, v hlavní roli byly: akát, lípy, javor klen a javor mléč, vrby, jírovec maďal, třešeň ptačí.
Důležitá je také efektivní doletová vzdálenost. Čili do úvahy je třeba začlenit jak nektarodárnost jednotlivých zdrojů, tak i t. zv. medný potenciál (což je občas spíš otázka kvalifikovaného odhadu). Včely mohou letět až 10 km, ale efektivní je zvolit rozumný okruh pro zdroje snůšky pro nové stanoviště.
Postupně se pak věnoval jednotlivým stromům a jejich využitelností pro rozvoj včelstev a významu pro snůšku.
Profesionální včelař František Texl nabídl k diskusi téma Vliv vykácení nepůvodních rostlin (akátu) na vydatnost medné snůšky.
Vyšel z vlastní zkušenosti, kdy začal kočovat na akátovou snůšku do chráněného území na Vranovsku. Jako profesionál si od toho sliboval významné rozšíření nabídky medů. Vše se jevilo skvěle, přivážel další včelstva, výnosy byly velmi nadějné. Jenomže kolem r. 2000 se začalo kácet ...
Akát byl prohlášen pro chráněná území za nepůvodní dřevinu, navíc se o něm ví, že má široké využití, mimo jiné také pro kvalitní dřevo ...
V současnosti – po výrazném úbytku akátové snůšky kvůli kácení a při rizicích působených nepřiznávaným chemickým ošetřováním – tato strategie ale přestala dávat smysl. Včelstva dokonce z nedostatků akátové snůšky začala hledat zdroje jinde.
Problém je, že v současnosti existují 3 lákavé dotační tituly na likvidaci invazních či nepůvodních rostlin … Pokud zůstanou, trend se nezmění. Jakkoli uznává, že chráněné území má (a musí mít) specifický režim.
Využití akátové snůšky je přitom záležitost velmi subtilní a závisí na shodě řady okolností: musí být správně teplo, správně vlhko, akát nesmí v předjaří zmrznout, na což často stačí jedna „nepovedená“ noc …
Za současné situace mnohde paradoxně snůšku zachraňují právě nepůvodní rostliny, jako bolševník, zlatobýl, akát ...
Michal Počuch se ve svém vystoupení věnoval velmi zajímavému tématu úživnosti krajiny pro medovicové snůšky. Výzkumu producentů medovice se věnuje již řadu let a ve svém „revíru“ ve Skaličce u Tišnova situaci pravidelně sleduje a zaznamenává.
Za účinný pro dobrou snůšku považuje dolet cca 2 km. Velmi důležitý je výběr stanoviště, ten zásadně ovlivňuje dostupnost a složení potravy včel.
Podstatné je, že druhové zastoupení dřevin v porostech ovlivňuje výskyt producentů medovice a tím i její množství a složení. Někteří producenti bývají vázáni jen na jeden druh dřeviny, což vede k úvaze, jak zvýšit zastoupení těch dřevin, které poskytují tyto výhody. Konkrétně jde třeba o jedli. Dřevin, které jsou navíc původní, na rozdíl např. od modřínů, na nichž navíc může být melecitóza. Věnoval se rovněž podrobněji jednotlivým producentům medovice, což dokumentoval excelentními fotkami.
Sobotní odpoledne uzavřel Petr Texl přednáškou o mobilní analytice pro měření parametrů medu, což je opět v současné době dosti turbulentních debat o kvalitě medu téma po výtce aktuální. Ostatně technika jde velmi rychle dopředu a umožňuje včelařům věci nedávno ještě netušené. Dá se přitom použít řada jednoduchých přístrojů i přímo v terénu.
Dále se věnoval principům, na nichž stojí kvalita medu, jež může být ovlivněna jak vnějšími, tak i vnitřními faktory. Pereme se nyní s agrochemikáliemi, akaricidy a residui rozličných „léčiv“.
Ale i my sami máme řadu rezerv. Např. v ošetřování plástů, při zpracování vosku či výrobě mezistěn. Je třeba vést i debatu o kvalitě materiálu na úly a rámky.
Nedočkavý včelař často vytočí nezralý med s vyšším obsahem vody. Pokud má štěstí a med nezkvasí, mnohem rychleji krystalizuje. Což se pak „spravuje“ nadměrným ohříváním, tedy i poškozováním medu.
Vliv na kvalitu medu má i špatná konstrukce medometu a jeho nešetrné vytáčení, jak na svých přednáškách ukazuje např. J. Lstibůrek.
Mnozí včelaři mají problém s uskladněním medu. Skladují jej při příliš vysoké teplotě, zkrystalizovaný med nešetrně ztekucují (žádá se přece stále tekutý med ...), používají nevhodné obaly či víčka. Med je třeba dobře uskladnit, je to klíčová otázka. Med si uchová déle svou kvalitu v chladném prostředí …
Velkým problémem je i falšování medu, jež může být úmyslné i neúmyslné. Mnoho chovatelů krmí mezi snůškami, někteří dokonce krmí i záměrně za účelem vyššího výnosu nebo nastavují med invertem, přidávají barviva, med jiného původu než deklarují.
Samostatnou kapitolou pak je uměle vyrobený med ...
Máme heslo: kupujte med přímo od včelaře. Což implikuje, že je kvalitnější. Nabízí se ovšem otázka: je tomu skutečně tak? Máme všichni kvalitní med? Víme podstatné o správné výrobní praxi? Jsme schopni všichni dostát fyzikálním a chemickým požadavkům na med? Aktuálním problémem třeba bylo, že při samotné soutěži Med roku 2017 musela být řada pastovaných medů vyřazena kvůli vysokému obsahu vody. Traduje se mezi včelaři, že tohle u pastovaných medů nehrozí ... Umíme tedy správně med pastovat?
Dalším důležitým tématem jsou obchodní vztahy, marketing, umění odlišit se od ostatních.
P. Texl poté představil několik nových pomůcek pro mobilní analýzy medu. Kromě standardních refraktometru či konduktometru na měření vodivosti můžeme měřit i HMF, glukózu, sacharózu, poměr či součet glukózy a fruktózy. Přístroj, který to umožňuje, se nazývá reflektometr. Zatímco na refraktometry či konduktometry je možno žádat o dotace, na reflektometry to zatím možné není. PSNV-CZ žádala také o zařazení testů na pesticidy na seznam dotovaných úkonů. Zatím neúspěšně.
Jak se zdá, v jednáních o oboru jde více o dotační tituly než o prospěch oboru samotného. A dotační položky na syntetické akaricidy jsou jedním z mála titulů, které nikdy nejsou kráceny. Nezdá se ani, že kausa Včelpo by v této věci mohla znamenat nějaký obrat.
Sborník k Medu roku 2017
Je skvělé, že se opět podařilo ke konferenci i k celé medové slavnosti v termínu připravit sborníček se shrnutím některých příspěvků pro určených konferenci i s dalšími informacemi, jenž byl k dispozici hned u vchodu …
V neděli pro veřejnost
Nedělní program byl zaměřen na zájemce o svět opylovatelů a produktů jejich píle z řad veřejnosti.
MUDr. Jana Hajdušková ve skvělé a dobře vystavěné přednášce shrnula účinky zejména medu na zdraví člověka. Dotkla se spousty praktických problémů a přidala mnoho rad ze své dlouholeté praxe k jednotlivým diagnózám a zdravotním patáliím.
Zadání Radka Hykla bylo nelehké. Přiblížit včelařství nevčelařům i veřejnosti. Roli měl stíženou právě tím, že dorazilo publikum smíšené, protože ani včelaři si tuhle přednášku nenechali ujít. V logicky postaveném a mnoha velice zajímavými obrázky doplněném výkladu představil nejen historii oboru a jeho roli ve vývoji různých komunit a společenských systémů, ale dotkl se i ocenění a hodnoty včelích produktů ve vztahu k jiným komoditám v průběhu času, porovnal vnímání medu a různé normy platné v tuzemsku s těmi, které platí v jiných zemích, zdůraznil značné zavčelení i zavčelaření v ČR. Ale především ukázal magický svět včel a to, co se děje za stěnami úlu.
Včelařský program pro veřejnost
Všechny vzorky medu poslané do soutěže byly jednak vystaveny s patřičnými informacemi, vinětami a lokalizací. Už to samo letos působilo impozantně, však se podívejte na fotky, třeba na Facebooku PSNV-CZ (https://www.facebook.com/psnv.cz/).
To ale nebylo všechno: uprostřed sálu pro veřejnost stály na stolech dvě předlouhé řady vzorků, které mohl každý ochutnat. Anonymní, zdůrazněme. Po ochutnávce mohl každý hlasovat pro ten med, který se mu nejvíce pozdával. A aj, nastojte! Zase (a drtivě) vyhrál med z Prahy, ze Stromovky. Jiný avšak, šlo o med, jenž nebyl mezi medy odbornou porotou oceněnými ... Bez komentáře ...
Ale vidět tu spoustu ochutnávajících a rozmlouvajících malých i velkých lidí, dětí, včelařů i nevčelařů, moci si takto v konfrontaci na jednom místě a v jednu chvíli ochutnat a porovnat tolik vzorků – k nezaplacení.
K tomu ještě patří vyzdvihnout, že příchozí měli možnost koupit si publikace vydávané PSNV-CZ, knížky i časopis Moderní včelař. Cca 100 kusů publikace Včelařství II zmizelo během sobotního odpoledne a zbyl jeden na ukázku ...
Kolem stolů stály stánky s prodejci všeho, co včelky svou pílí nabízejí, od medu přes kosmetiku po mastičky či tinktury. Jaroslav a Marta Lstibůrkovi nabízeli své medoviny a medová vína i další produkty. Ke koupi byly i zajímavosti pro včelaře. P. Texl s J. Lstibůrkem na požádání předváděli analýzu medu pomocí již výše zmíněných přístrojů. A s naším slovenským kolegou Marianem Mečiarem si mohli všichni popovídat o vosku, práci s ním, o výrobě svíček tak, aby dobře sloužily a hořely. Spousta krásných jeho svíček byla v nabídce http://www.formy.szm.com/kontakt.html. O silikonových formách nemluvě ... Joj!
V poslušné řadě u oken stála výstava nádherných fotek kolegy Milana Motyky. Někdo holt má to oko a to vidění. Krásné a díky!
Doprovodný program
I toto je třeba zmínit. Skvělá rodinná cimbálovka Pavla Kordíka http://www.vinotekavedvore.cz/2015/05/31/cimbalova-muzika-nabidka/ hrála čím dál lépe a i jim patří veliký dík.
Stánek s kávou nabízel velmi solidní výběr výborné kávy. Mňam … A děcka si mohla navíc nechat pomalovat tváře (face painting) od Moniky Grycové https://www.fler.cz/monika-grycova
https://cz.pinterest.com/mgrycov/ . A věru toho zejména děvčata hojně využívala ...
Veřejný prostor a informace o akci
Tohle je téma, které při větších akcích řeší PSNV-CZ čím dál víc v důsledku toho, jak stále víc vstupuje do veřejného prostoru. Med roku je v tomto ohledu modelová akce z řady důvodů, jež snad nemusíme zdůrazňovat. Letos se podařila zase řada věcí navíc oproti minulým ročníkům. Lépe jsme snad pronikli do sociálních sítí, mediím jsme nabídli 2 tiskové zprávy a ředitel kanceláře R. Hykl dostal dokonce značný prostor v České televizi pro představení akce i samotného jejího tématu. Ostatně v archivu pořadu Dobré ráno stanice ČT2 se můžete sami podívat (téma Degustace medu, vstupy 6, 14, 21 a 29): http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10435049455-dobre-rano/317291310020089/obsah/566504-degustace-medu
Je fakt, že PR takových akcí se stále učíme a tipů, jak vše vylepšit a jak proniknout s informacemi do kompatibilních komunit, je řada.
Co říci na závěr? Úlohou či ambicí tohoto textu je především informovat a pak také iniciovat debatu. Doufejme tedy, že vznikne a díky předem za ni.
A teď tedy poděkování
Co je třeba dodat, pokud výše padlo slovo díky, to je poděkování všem, kteří přispěli, a to jakkoliv. Pokusíme se je uvést a pokud jsme na někoho zapomněli, moc se omlouváme.
Po celé tři dny pomáhali zejména Petr Pajdla, Jan Kuřík, Marie Texlová, ... dále pak z „externistů“ pomohli Petr Krul a pánové Sapák a Vopička, Chlebiš a Karel Jiruš ...
S dopravou věcí do Brna pomohli: Marek Konvičný a Marie Bučánková, která si vzala navíc na starost dětský koutek.
Pomáhali i členové rady PSNV-CZ a členové kontrolní komise F. Hubáček, L. Matela, V. Hajný, P. Texl, A. Machová, J. Matl, P. Novák, V. Sabolovič, M. Konvičný. Přijel i P. Mach a pomohl s instalací a v hodnotící komisi s ostatními.
Nejde opomenout manžele Martu a Jaroslava Lstibůrkovy, kteří pomohli s přípravou, účastnili se práce v hodnotící komisi, předváděli praktické ukázky mobilní analytiky medu.
Zvláštní poděkování patří kolegovi Michalu Počuchovi, jenž byl jednak členem hodnotící komise, ale především převzal vedení řízených degustací medu, o něž byl velký zájem.
S tiskovinami, štítky a dalšími podobnými věcmi pomohla Renáta Čižmárová, na vzorcích medu pro laboratoř a pro výstavu spolupracovala Radka Čižmárová.
Při organizaci akce, její propagaci, a zejména pak při organizaci a řízení medové soutěže, odvedla spoustu práce Zdeňka Cutáková.
Za práci na webových presentacích a grafice patří poděkování Michalu Kabátovi.
Většinu „neviditelné“ práce odpracovala kancelář PSNV-CZ, tu samozřejmě patří dík nejen Radku Hyklovi, ale také Petru Texlovi.
Skvělé bylo, že byl opět k dispozici již zmíněný sborníček k celé slavnosti, navíc velmi pěkný. Díky Marii Šotolové a všem, kteří do něho přispěli a pomohli s jeho realizací!
Poděkování, ale spíš poklona patří kolegovi Milanu Motykovi za krásné fotky poskytnuté k vystavení …
Poděkování náleží samozřejmě také všem, kteří poslali vzorky do medové soutěže, všem členům hodnotící komise, rovněž všem přednášejícím. A pak pochopitelně všem, kteří přišli a podělili se o názory a zážitky.
J. Matl, PSNV-CZ
P.S.: časem vzniknou jistě různé fotogalerie, rádi je dáme na web PSNV-CZ, posílejte … Jedna už visí: https://gegorius.rajce.idnes.cz/Med_roku_2017_-_Brno_16._a_17._9._2017/