toto vánoční zamyšlení je vlastně úvodníkem letošního již 23. e-Věstníku, elektronického zpravodaje Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Přinášíme jej i zde na webu.
Vážení přátelé,
Neprozřetelně jsem se v polostařeckém nadšení a v obnovujícím se dětinství ujal tohoto úvodníku a netušil v té chvíli, co na sebe šiji. Já, který jsem celý rok nespokojený se světem, abych jej měnil, a naprosto nespokojený sám se sebou, abych udržel vysoké tempo sebezdokonalování, světím svátky vánoční v kontrastu s celým rokem v naprosté spokojenosti se vším. Čímž jsem si omezil téměř všechna témata, o kterých bych s chutí napsal, jedu uplivuje jako obvykle.
Dlouho jsem setrval v předvánočním přemítání, o čem vlastně psát, když je nám tak dobře, a hledal milá témata, která by mi jindy nestála za plýtvání bajty.
U mnohých z nás začínají příznaky abstinence, protože vidět včelu na podložce mezi roztoči, anebo na obrazovce, je celkem slabá náhražka posedlosti, které jsme propadli. My, včelaři, podivná cháska, která obcuje s tím bodavým hmyzem, jsme v očích ostatních zvláštní sektou. Jedněmi obdivovanou, protože jim zajišťujeme opylení jejich jabloní a hlavně slivoní, dalšími jsme považováni za podivné sektáře, co místo kadidlem v chrámu mávají kuřákem pod větvovím stromů, v náruživém transu a v trenýrkách otvíráme úl, obdivně pozvedáme rámky se včelami, ke kterým vzhlížíme, abychom jimi za chvíli třískli a při pleskání po těle nadávali včelám do mrch bodavých. Třetí skupinu alergiků, kterým naše včely upíjejí drahou vodu z bazénů, nebudu v tomto čase klidu a míru moc zmiňovat.
A jedna z věcí, se kterou jsem v tomto čase pozitivního smýšlení obzvlášť spokojen, je to, že jsem včelař. Věřím, že je to i váš případ. A tak bych chtěl vzpomenout na všechny, kteří mě na tuto cestu přivedli, i na ty, kteří mě provázeli. Značnou část jich mohu již jen vzpomenout a nemohu poděkovat právě proto, že obor, do kterého jsem přišel, byl takzvaně přestárlý.
Přemýšlím, proč je včelaření spojováno s tímto přívlastkem, po celou dobu, co včelařím, a možná i déle? Možná právě proto, že se včelaři dožívají vysokého věku. Přemýšleli jste o tom někdy z této stránky? Je výhodné být v nepřestárlém oboru, kde lidé umírají na nemoci z povolání před padesátkou? Pokud by se včelaři nedožívali vysokého věku v kondici, která jim umožňuje včelařit, nemohl by tento problém nastat? Tak proč z toho dělat problém, který musí řešit i Krajské úřady? Já bych to tutlal, tohle se dozvědět strůjci důchodové deformy, určitě by včelařům přihodili pár let do důchodu navíc natvrdo.
Už se to ale možná rozkřiklo, protože jak tak koukám kolem sebe, je zde stále více mladších včelařů. Možná je to i tím, že nějak rychle stárnu. A nemoudřím. Ale mám dost zbytku inteligence, abych věděl, že do množiny nalevo stále přibývají mladší prvky, jinak by byl jejich výčet konečný. Takže co takto slogan – chcete si zvýšit pravděpodobnost dožití do stovky? Pojďte s námi včelařit! A pokud se vám to nepovede, tak si alespoň mezi námi a včelami užijete.
Jak jsme přišli mezi nás? Komu vděčíme za tu chvíli, kdy jsme vstali s přesvědčením: „A budu mít včely!?“ Někteří z nás dosáhli tohoto satori bez pomoci mistrů. Ti jistě budou vědět, komu a jak vděčí za svoji cestu i komu poděkovat. My ostatní můžeme v tomto čase vzpomenout, pokud si ještě vzpomeneme.
A bude tam těch včelařů a včelařek jistě hodně. Ale nebudou tam asi všichni co kolem vás i mě včelařili. Je to jako u všeho, ta krutá Gaussova křivka oddělující neúprosně, ale zvolna podprůměrné a nadprůměrné. Protože i vlastnosti přátelství, schopnosti podělit se i vést, sdílet znalosti, získávat je, vzdělávat i vzdělávat se, hledat a přemýšlet, je podle všeho podřízena tomuto rozdělení. Je v každém z nás trochu, v některých méně, jiní dostali naděleno více.
Jsem rád, že jsem se ocitl v naší malé, ale příjemné společnosti. Pracovní společnosti. Sice je jen několikaprocentní, ale na té křivce vlastností, které jsem vyjmenoval a kterých si cením, ji umisťuji hodně napravo u vyšších hodnot. Významné je vždy to, co významně zvyšuje průměr.
A na to bych rád neskromně připil. Ať nám to vydrží nejenom v příštím roce.
Skromnost je sice ctnost, ale chudoba a bída je hned vedle ní.